Často se mi stalo, že kvůli zpoždění nestíhám navazující vlak/autobus.

Několikrát měl vlak z Brna zpoždění a v Hranicích jsem zůstal viset i hodinu.

Asi nejhorší je neschopnost RegioJetu a Českých drah vzájemně spolupracovat. Jednou se mi stalo, že spoj v Hranicích prostě nečekal.

Na základní škole jsme jeli na výlet do Brna. Vyjížděli jsme ze Vsetína a byli jsme nuceni přestoupit. Přestup s 30 puberťáky nebyl příjemný ani pro studenty, ani pro učitele.

Vlakem se do Brna dostanete spojem přes Hranice na Moravě – nejdříve starým motorovým vlakem, který neviděl rekonstrukci od pádu komunismu, pak strávíte 20 minut na nádraží, které se dá přirovnat ke špinavému ghettu. Nakonec dorazí alespoň důstojný vlak RegioJetu z Ostravy, většinou ale se zpožděním. Druhou možností je autobus, který buď jede přímo, ale ne všechny dny v týdnu, nebo přes Zlín, kde někdy stíháte přestup s pouhými 2 minutami. Situace je katastrofální.

Asi nic moc záživného – často mi kvůli zpoždění ujel navazující spoj.

Během studia v Hranicích jsem se setkala s řadou nepříjemností – dvouhodinové zpoždění, obtěžování místními bezdomovci nebo lidmi pod vlivem. Nejhorší bylo, když jsem čekala večer na parkovišti, kde se kolem mě seskupila skupina mužů, kteří čekali, až na nádraží zůstanu úplně sama.

Neustálé opravy kolejí mezi Vsetínem a Hranicemi mi několikrát znemožnily stihnout přípojný vlak do Brna. Stalo se mi, že mi RegioJet ujel přímo před nosem a musela jsem hodinu čekat na nepříjemném Hranickém nádraží.